4 důvody, proč mořené dřevo stále potřebuje povrchovou úpravu

Z Mazovia


Druhým důvodem je soudržnost povrchu. MDF se lisuje z jemně rozvlákněné dřevní hmoty a pojiva, takže při frézování nevznikají výrazné výtrhové hrany. U překližky se často stává, že fréza vytrhne celou vrstvu dýhy na obvodu profilu, a dvířka je pak nutné opravovat tmelem. U MDF se tento problém objevuje jen výjimečně a obvykle stačí na závěr zvolit menší úběr a pomalejší posuv.

Jak postupovat, když závit v materiálu nedrž

U mosazi vzniká oxidace postupně. Nejprve povrch ztratí ostrou zář a objeví se jemný namodralý nebo nahnědlý nádech, později přejde do tmavě hnědé až zelenohnědé vrstvy. Rychlost ovlivňuje vlhkost v bytě, časté sahání na kování, kuchyňské výpary i čisticí prostředky. Nejvíc trpí kliky, madla a kování v koupelně, kde je vyšší vlhkost a zbytky mýdla. Naopak mosaz, Http://Philwiki.Travelflo.Net/ na kterou se často sahá, může ztmavnout nerovnoměrně podle toho, kde ulpívá pot.

Když se uchyt kování nechce chytit do dvířek, většinou to není vina šroubků ani rukou. Rozhoduje tloušťka materiálu, do kterého se vrtá, a hloubka závitu, který v něm drží. Dvířka z laminované desky, masivu nebo sendvičové konstrukce mají jiné vnitřní uspořádání a šroub, který projde jedněmi, může v druhých držet jen na půl otáčky nebo naopak projít skrz. Než začnete cokoli převrtávat, změřte tloušťku v místě uchytu posuvkou, ne odhadem. Rozdíl dva milimetry rozhoduje o tom, zda závit chytí, nebo se protočí.

U vestavěné skříně je situace složitější, protože korpus drží v bočnicích a nelze s ním volně hýbat. Zkontrolujte, zda je skříň připevněná k bočnici v rovině a zda stojí na vlastních nožičkách, nebo visí na závěsech. Pokud visí, musí se výška dorovnat na závěsech, ne podkládáním. Když je korpus přišroubovaný křivě, mezera mezi dvířky zůstane i po seřízení pantů. V takovém případě je nutné povolit spoj a korpus srovnat, nebo přiznat, že podlaha vyžaduje jiné řešení.

Základní pravidlo zní: mořidlo je barva, ne ochrana. Po jeho zaschnutí je potřeba nanést vrstvu, která povrch uzavře. U nábytku v úprava interiéru to bývá olej, vosk, lak nebo lazura, u podlah a exponovaných ploch polyuretanový nebo vodou ředitelný lak s vyšší odolností. Volba závisí na tom, jak moc bude dřevo namáhané a zda má zůstat matné, nebo mít lesk.

Ochranná vrstva se také časem opotřebovává. U nábytku stačí jednou za čas obnovit vosk nebo olej, u lakovaných ploch kontrolovat, zda nejsou odřená místa. Pokud se objeví bílé skvrny od vlhkosti, většinou jde o poškozenou horní vrstvu, ne o mořidlo. Lehké přebroušení a nová vrstva ochrany problém vyřeší. Bez této údržby se i kvalitně obarvené dřevo postupně vrátí k šedivému, nechráněnému vzhledu.

Jak postupovat, aby barva zůstala tam, kde má Po obarvení nechte dřevo důkladně zaschnout – obvykle to trvá déle, než uvádí etiketa, zvláště při vyšší vlhkosti vzduchu. Potom povrch jemně přebruste velmi jemným brusným papírem, ale jen lehce, abyste neprobrusovali barvu. Prach důkladně odstraňte vysavačem a navlhčenou hadříkem, jinak se zrnka usadí v první vrstvě ochrany a vznikne drsný povrch. První vrstvu ochrany nanášejte tence a rovnoměrně, štětcem nebo hadříkem podle typu přípravku.

Častou chybou je mořit a rovnou leštit bez mezivrstvy ochrany. Další chybou je použít vodou ředitelný lak na olejové mořidlo bez zkoušky na zbytku materiálu – může dojít k rozmytí barvy nebo k nestejnoměrnému vzhledu. Vždy si nejprve vyzkoušejte celý postup na odřezku stejného dřeva. Teprve když barva i ochrana sedí, přistupte k finálnímu kusu.

Mezi vrstvami dodržujte předepsanou dobu schnutí a případné přebroušení dělejte jen tehdy, If you beloved this article so you would like to collect more info concerning další informace generously visit our site. pokud to výrobce doporučuje. U olejů a vosků platí, že méně je více – silná vrstva zůstane lepkavá a bude se špatně vytvrzovat. U laků zase hrozí, že při příliš rychlém nanášení další vrstvy se spodní vrstva rozpustí a vzniknou šmouhy. Na hranách a čelech přidejte jednu vrstvu navíc, protože tam dřevo saje nejvíc.

Mořidlo mění barvu dřeva tím, že proniká do vláken a reaguje s látkami v buněčných stěnách. Neuzavírá ale povrch, nevytváří souvislou vrstvu a nechrání před vodou, nečistotami ani UV zářením. Pokud po obarvení nepřijde další krok, zůstane dřevo prakticky tak zranitelné jako předtím – jen s jiným odstínem. První vlhkost, otisk sklenice nebo polití vodou se okamžitě vsákne a na světlém mořeném povrchu vytvoří tmavé mapy, které se jen těžko odstraní.